"A true photograph need not be explained, nor can it be contained in words."
- Ansel Adams
My dreams:
♥ USA
Paris
England

Kůň 2014 - Výstava v Lysé nad Labem

21. září 2014 v 15:45 | KarolinaR |  Cestování a výlety ♥
Po dlouhé době Vás opět zdravím. :) Tentokrát se k článku ani nemusím přemlouvat, protože se týká velké lásky mého života - koní. :) Ačkoliv jsem bohužel přestala na dobu neurčitou jezdit, můj zájem o koně se neztratil a tak jsem s kamarádkou navštívila každoroční výstavu koní, konající se v Lysé nad Labem. Předem upozorňuju, že tento článek bude velmi dlouhý, takže se obrňte trpělivostí!:)


V 8.24 jsme nasedly na vlak a kolem desáté byly na místě. :) Z nádraží je to k výstavišti opravdu kousínek, cca tři minuty chůze, takže je to ideální, dostupné místo na výlet. :) Nejdříve jsme si prošly horní expozici s ručními výrobky a ochutnaly ovčí sýr. :D Potom jsme samozřejmě okoukly vybavení, které mimochodem úžasně voní kůží... (Sedla, apod..) Další na řadě byly samozřejmě stáje kde jsme strávily spoustu času obcházením boxů a hlazením koníků.

Během výstavy je samozřejmě možné zakoupit všemožná jídla, pití, klobásy, je tu téměř vše, na co si vzpomenete. :) My to vyřešily čínskými nudlemi a půllitrovým kelímkem malinovky. Počasí se taky vydařilo, i když bylo poměrně horko. :) Jakmile jsme naplnily žaludky, našly jsme si místo na balíkách slámy v hale a sledovaly parkur fallabel a minihorsů.


Nic roztomilejšího než ty prťavé poníčky jsem dlouho neviděla. Pokud nevíte o co jde, minihorse - skokové závody nejsou o jezdci, který by na koni přeskakoval překážky, ale o spolupráci koně a vodiče, který jej vede a sám u toho mnohdy přeskakuje překážky. Fallabely a maličcí poníci jsou skvělými společníky pro malé děti a i pro dospělé, ale většinou kromě toho nenacházejí větší využití. Často se tedy stává, že kromě mazlení koníci tráví život na pastvě a vesele si tloustnou. V tu chvíli přijde na řadu parkur, který je zábavou pro koníky i vodiče a tento sport maličkým poníkům skvěle svědčí. :)

- zde vidíte mého favorita Marwina s moc sympatickou slečnou, která se po celou dobu usmívala na všechny strany - tak to má být! :)

- neuvěřitelný sport!:)

- a může ho zkusit opravdu každý!


Na závodech se mi velice líbila i atmosféra. Bylo vidět, že jde hlavně o spokojenost koní, a když se něco nepovedlo, každý dostal prostor si skok projít znovu a tak nedocházelo k vystresování koní a ani lidí. :) Tenhle sport je zkrátka vhodný snad pro každého. :)

Než se odběhaly závody a udělily ceny, program se trošku pozdržel a tak místo druhé hodiny začal odpoeldní program až kolem třetí.

A ani to nemohlo být jinak, než aby program zahájil náš národní klenot - Starokladrubští koně!:)

- ukázka čtyřspřeží:)
- ten bílý chlapík by měl podle mě vyhrát cenu nejbělejší kůň výstavy:D k takhle bílé barvě nepomůže ani vanish:D
- pokud se zadíváte a zaměříte na tvar hlavy, může vám připadat "zahnutá".. A nejenom připadat, správný Kladrubák by měl mít tuto "klabonosou" hlavu:)

Druhým bodem programu byla skoková čtverylka v podání čtyř teplokrevníků z hřebčince v Písku:) Ukázali především preciznost skoků a naprostou oddanost svým jezdcům:)


- Galandro ZH
- krasavec Landini ZH :)


- Heartbreak ZH:) Povšiměte si jezdce, kouká přesně tam kam s koníkem pojede:)

- a loučí se s námi:D
- naštěstí tu máme ještě mého favorita této čtyřky - Przedswit Chamír ZH :)

- A moje nejoblíbenější Chamírova fotka:D

Všem koňákům je následující jméno, vlastně dvě jména - velmi známé. :) Jsou jimi Vendulka Šponarová se svým fríským hřebcem Peterem van Diphoornem:)
Slečna Vendulka si Petera vypiplala už od mala a tak jsou neoddělitelným párem:) To nám ukazovali i během včerejší výstavy:)

- dokonalé, že?:)



U černých perel - fríských koní ještě zůstaneme. Nesmím totiž zapomenout na dvojici REITSE P a SIETSE P:)


Kdo někdy navštívil výstavu v Lysé, určitě si vzpomínáte na Doubkovi a jejich ponyškolu!:) Stejně tak na jejich čtyři koně, Maxe, Batmana, Othella a Okita:)

- jsou roztomilí!:)

Dalšími na řadě byl pan Maťátko se svojí přirozenou komunikací, která má ukazovat harmonii mezi koněm a člověkem. :) Mimo jiné sebou přivezl i kobylku Marušku, která byla v aukci v holandsku vydražená nejdražším koněm a putovala právě k nám, do Čech!:)


- a tady ji máme, krasavici Marušku:)

Kromě parkutu měli minihorsové i své vlastní číslo v hlavním programu, bylo jím spřežení
a trail:)

- ukázka trailu:)

Stálicí v Lysé jsou samozřejmě "žlutí" koně kinští:) Tentokrát jimi byli Limitas a Lady Jane Kinská:)

- velmi atraktivní zbarvení!:)


Zajímavým bodem programu byl Pushball fjordských koní. :) V tomto sportu koně musí do míče kopat nohama, to je jediný způsob, jak dát gól:)

- růžový tým vyhrál tři jedna:D

V koňském závodním světě hraje důležitou roli disciplína drezúra, ukázat nám ji do Lysé přijela Eva Drozenová s hannoverskou kobylkou Marionete:)

- kobylka má úžasnou stavbu děla a výbornou mechaniku pohybu:)

Přijela se nám ukázat i šestiletá dívenka na svém poníku. :) Malým dětem není dovoleno závodit, pouze v disciplíně s vodičem, který dohlíží, aby se něco nestalo:)

- nemůžu se rozhodnout, kdo z nich je roztomilejší:3 (kromě toho pána:D)

No, jsem pyšná, protože se do Lysé přijel ukázat i někdo z mého okresu:D Byly to mimochodníci z ranče Pilgrim, konkrétně kobylka Goldie s atraktivní barvou Gold Champagne a s hříbátkem Lordem:)


Nechyběla ukázka trailu v podání Petry s jejím Paint horsem:)


A nakonec Míra Simandl se svou trojicí koní DENY, APAWI a DOREMI
- nevím, co víc k tomu napsat:) Dokázali spolu dokonce přeskočit i překážku:) Neuvěřitelné:)

Doufám, že jsem na nic nezapomněla a doufám, že se vám krátké nahlédnutí do světa koní zalíbilo:) Pro mě to byl každopádně užitý den a jak říkám, Lysá a výstava KŮŇ je skvělou každoroční záležitostí, takže pokud se vám koně alespoň trošku líbí, nebo máte malé děti, výletem sem určitě potěšíte je i sebe!:)

Zanechte kometář, zda jste Lysou navštívili, nebo navštívíte, a co se vám z fotek líbilo nejvíce:)

Přemýšlela jsem, že bych v prosinci naštívila APPASIONATU, máte s touto show někdo zkušenosti? Vyplatí se to?:)
 

Adéla a prázdninová nálada

5. srpna 2014 v 11:59 | KarolinaR
Dokopat se k dalšímu článku je neuvěřitelně těžké.
Čekala jsem, že během školních měsíců to bude těžší, a že o prázdninách se mi bude psát samo.
Opak je ale pravdou. Nejhorší na tom ale je, že mě čeká spoustu restů.
Třeba článek o mé červencové cestě po světě. Někteří možná z předchozích článků víte, že jsem měla jet do skandinávie. Ten zájezd byl ale zrušen, takže jsme si musely s mámou najít jinou alternativu.
Tou se pro nás stala cesta po Španělsku a Portugalsku. Každopádně o tom až jindy.
Dnešní článek patří mojí modelce Ádě.


Které provedení se vám líbí víc?:)
Za mě asi barevné, kvuli tomu zelenému bokehu:)

Focení s Áďou bylo jedno z těch příjemných, pohodových focení.
Sice bylo strašné vedro a slunce, takže nás to omezovalo jen na focení ve stínu, ale i tak jsme si to užily:) Po focení jsme zašly na čínu a pořádně pokecaly, protože Áďa v příštím roce odjíží studovat na rok do Anglie:)


Mimo jiné nám také parádně foukalo:D

Áďa se svou fotkou z dětství:) Tak co, je tam podoba?:)

Alá květinová víla:)

A moje nejoblíbenější fotka nakonec:) Jak Alenka v říši divů:) nebo fotka do knižního klubu:D

Tak doufám, že si náležitě užíváte těchto horkých dnů a fotíte!:)

Zájezd do Anglie - #Londýn

10. července 2014 v 10:00 | KarolinaR |  Cestování a výlety ♥
Nemám ráda poangličťování, ale tohle písmo mi v PC nebralo ěššč atd., včetně ý, takže z Londýna máme London. :D

Někdo mi kdysi řekl, že Londýn je město, které buď milujete, nebo nenávidíte, nic mezi tím. (Fajn, byla to průvodkyně v autobuse a nebylo to kdysi, ale hrozně jsem si přála tu větu někdy použít:D)
Byla to pravda a poslední den zájezdu, na který jsme se všichni těšili asi nejvíc, se ukázal být naší noční můrou.
Tolik lidí jsem v životě neviděla.
Musím říct, že když tu teď sedím, (Je 27.6.2014, tento článek je přednastavený a vy jej pravděpodobně čtete později) ani si pořádně Londýnské památky nepamatuju.
Pamatuju si leda tak metro, v němž jsem se vážně občas strachovala o svůj život, protože něco tak přecpaného, zmateného, zpletitého, zamotaného + x sloves na z jsem nikdy nezažila.

Dál si pamatuju návštěvu Oxford street. Jsem sice člověk, který miluje nakupování, ale co je moc, to je moc a v tomhle případě - obrovský obchoďák s obrovským počtem (obrovských) lidí - TO.UŽ.NE.PROSÍM!
:D fajn, jo, ale až za pár let a hlavně, ne jen na den.

Vážně, jestli plánujete návštěvu Londýna jen na den, nedělejte to. Je to chyba.
Londýn je úžasná metropole, živá, tlukoucí, nádherná. Musím říct, že jsem si Londýn zamilovala, ale i ho nenávidím.
Každopádně bych se tam ještě ráda podívala. :)
Vzhledem k tomu spěchu jsem samozřejmě moc nevyfotila. :)

tohle je to, proč si Londýn zamilujete..

Měli jsme to štěstí, že jsme navštívili Greenwich, protože tenhle západ slunce se mi vážně vryl do paměti:)

Tak:) To bude vše.
Doudám, že vás tenhle typ článku bavil a že můžu psát další takové:D:)

Dnes jsem si vyzvedla vysvědčení.. 4 dvojky v prváku.... jsem na sebe celkem pyšná:)
i když by to mohlo být lepší:)
Sláva přednastavování článků! Vidím do budoucnosti!:D

Doufám, že si užíváte prázdniny, vy, co jinak chodíte do školy. :D A jinak doufám, že si všichni užíváte léto:)
Zase někdy naviděnou:))
 


Zájezd do Anglie - #York

5. července 2014 v 16:11 | KarolinaR |  Cestování a výlety ♥

York byl podobu těch 5 dnů, co jsme v Anglii strávili městem, v němž jsme bydleli.
Naše hostitelské rodiny nás každé ráno vozily na místo srazu. odkud nás bral autobus do školy.
Od rodin jsme také dostával každý obědový balíček. My jsme například hned první den dostaly plesnivé tousty, druhý den zase jakýsi jehněčí párek v těstě, který jsme samozřejmě hned vyhodily. Pravda, takhle to zní, jakože si nevážíme jídla, jenže, ono to fakt nebylo v pořádku. Smrdělo to a bylo to vážně hodně divný.
Jiné mé spolužačky ale měly na rodinu docela štěstí, i co se oběda týče. Pro mě a mé dvě kamarádky to ovšem byla poněkud nepříjemná zkušenost.

Některé anglické rodiny se tímhle ubytováváním studentů živí, takže mi přijde docela na místě, aby alespoň jídlo nebylo plesnivé. Je pravda, že se to může stát, ale bohužel jsme nebyly jediné, kdo měl tu čest s plesnivým jídlem.

Co se týče samotného města, v Anglii je poměrně dost špatně řešená doprava a systém komunikací, takže tam často vznikaly dopravní zácpy. Jinak je ale York krásným městem, s úžasným historickým centrem a katedrálou. A hlavně, zbožňuji cihlové domky! :D

z Yorku mám pouze tuto fotografii, a to křivých domků ve staré ulici The Shambels.
Přijde mi skvělé, že se tyhle domy dochovaly:)
Vážně hodně mi připomínají Příčnou ulici z Harryho Pottera:D

Aby tenhle článek nebyl krátký, ještě napíšu, že jsme navštívili jednu z největších rezidencí v Británii a to Castle Howard, příhodně nemám žádné fotografie. :) Nicméně musím říct, že to bylo úžasné a trochu mi to připomínalo Versailles :)


Stejně jako v Nottinghamu, tak i zde se o zahradu Howardu staralo mnoho zahradníků a taky to podle toho vypadalo :)

Příště napíšu něco krátce o Londýnu a tím bude končit seriál o mé cestě po Anglii. :)

Zájezd do Anglie - #Whitby

1. července 2014 v 10:00 | KarolinaR |  Cestování a výlety ♥
Zdravím vás, milí přátelé.:)
Doufám, že většina z vás o přímořském městě Whitby neslyšela. Já naštěstí také ne, a proto jsem nebyla plná očekávání a natěšená na návštěvu tohoto místa, že mě jeho kouzlo praštilo s plnou parádou....

Než jsme dostali do Whitby, náš autobus projel krajinou jakési anglické chráněné krajinné oblasti. Většinu z této podívaé jsem bohužel zaspala, nicméně kvanta ovcí v obrovských výbězích, zelené louky a vřesoviště určitě nezapomenu. "Za chvíli se ovce změní v křik racků." to byla poměrně zajímavá věta, kterou se nás naše průvodkyně snažila nalákat na nám dosud neznámé město Whitby.
A měla pravdu...
Ovce, i louky zmizely a byly nahrazeny úzkými dlážděnými uličkami, křikem racků a hukotem moře. :)
Nejdříve jsme vyšlapali 199 schodů ke kostelu Panny Marie a k rozpadlině Whitby Abbey, která mě uchvátila nejvíc.
Samozřejmě kromě útesu a moře. Tam jsem si připadala jako Elizabeth Bennetová z románu Pýcha a předsudek. Hlavně když ve filmu Elizabeth (Keira Knightley) stála na "útesu" a šaty jí cuchal vítr.
(Našla jsem vám obrázek hii)


Dostali jsme si rozchod, abychom si prošli městečko, jako správný turista jsem si samozřejmě nekoupila suvenýry, ale balzám na moje rozpraskané rty. Ale co, když jsem ho potřebovala! :D

Brána z velrybích kostí a pohled na místo, kam jsme došlapali :D
Hřbitov a příšerně barevné HDR kostelu Panny Marie:)
Ideální místo pro odpočinek v důchodu, nedělám si legraci. Také bych se ráda takhle někam v klidu posadila, a budu stará. :)
racek:)
Whitby Abbey:)
moře:)
pohled na Whitby Abbey s cestičkou a hřbitovem:)
Samotné Whitby Abbey:)

Při cestě zpět jsme se ještě zastavili ve vesničce Goathland, na jejímž nádraží se natáčely některé scény z Harryho Pottera. :)
Konkrétně zde obrázek z HP:)

Moje drahá zrcadlovečka mi celou dobu ukazovala, že má šťávu, ale na tomhle nádraží akumulátor nakonec vypověděl službu, takže jsem stihla pořídit jen dvě fotky. Taky se vám někdy stalo něco takového?


:)
Tak ahoj zase píště :)

Zájezd do Anglie - #Nottingham

27. června 2014 v 14:18 | KarolinaR |  Cestování a výlety ♥
Vítejte na krátké procházce po Anglickém Nottinghamu. :)
Stejně jako tento článek,byla naše zastávka v tomhle městečku poměrně krátká.
Měli jsme za sebou noc ve francouzském Calais, náročnou cestu trajektem a autobusem. (K čertu, nesnáším ten pocit, když nevím, jak si mám sednout a ta cesta je skoro nekonečná!)
Večer jsme se měli setkat s našimi novými rodiči, totiž s hostitelskými rodinami. Pro většinu z nás to byla úplně nová zkušenost, tak jsme byli poměrně nervózní.
Proto nám byla odpoledne dopřána zastávka v tomto krásném místě. :)

Nejdříve jsme se byli vyfotit u sochy Robina Hooda. :)
Potom jsme navštívili Nottingham Castle s úžasnými zahradami. Musím říct, že britové si na tom vážně zakládají a to mi přijde úžasné:) V čechách je bohužel všude dost bordel, smím-li to tak říci. Upravené zahrady, vůně, spousta květin - všechno tohle bylo pro nás příjemnou podívanou. :)



Fotka nejstarší hospůdky v Anglii:) Poutníci se zde zastavovali už od roku 1189 :)
Ye Olde Trip to Jerusalem:)
Poslední fotografie byla pořízena při procházce Sherwoodským lesem. Ten oplýval svou klidnou, tajemnou aurou. Při chůzi po pěšinkách jsem si dokonce představovala, jak stejnými místy projížděly dámy v kočárech, tažených koňmi:)

A co vy, navštívili jste už někdy Anglii? Bydleli jste v hotelech, či u hostitelských rodin? A navštívili jste i poklidný anglický venkov, nebo jen živý nepředvídatelný Londýn? (ánoo, miluju přídavná jména)

PS: Jak tak na to koukám zpětně, ta fotografie toho lesa vypadá vážně postiženě, tak snad mi to prominete. V jaké velikosti nahráváte fotografie vy?

Zájezd do Anglie - #Bruggy - Belgie

24. června 2014 v 13:28 | KarolinaR |  Cestování a výlety ♥

Zdravím vás, milí přátelé.
Už jsem si dostatečně odpočinula na to, abych se vrhla na napsání tohoto "seriálu".
Nejprve bych trochu osvětlila a vysvětlila o co půjde. :)
15. června jsem se vydala na svůj prozatím nejdelší, životní výlet - do Velké Británie. :)
Název článku je takový proto, že jsme se na cestě do Anglie zastavili v Benátkách severu - totiž v krásném městečku Bruggy:) Táta mi doma řekl, že si není jistý, ale že toto město pravděpodobně navštívil. Po své vlastní návštěvě musím podotknout, že nechápu, že si to nepamatuje, protože tohle místo prostě nejde zapomenout.

Celé Bruggy lemují klikaté uličky s cihlovými domky, zelené živé ploty. Kanály a mosty vážně připomínají Benátky a oplývají takovým zvláštním, kouzelným duchem. A I lidé v Bruggách jsou plní života, skoro každý tu jezdí na kole a i přes množství voňavých, nádherně vypadajících cukráren a čokoládoven vypadá většina místních Belgičanů zdravě a spokojeně. Celé městečko působí klidným, kouzelným dojmem, i když je plné turistů. Prostě pohádkové městečko.:)

My jsme na našem výletě navštívili muzeum čokolády, v němž moc čokolády nebylo, ale měli jsme možnost podívat se, jak se čokoláda vyrábí, něco si i koupit a ochutnat. Další naší zastávkou bylo muzeum diamantů. O patře, kde bylo zhasnuto a byly vidět jen třpytící se diamanty bohužel vyprávět nemůžu, protože jsem se svými kamarádkami vyšla ven dřív než jsme jej stihly najít, ale prý tam bylo. :D

Během návštěvy Brugg jsme měli i dva rozchody, abychom stihli nakoupit nějakou tu čokoládu a suvenýry. Já si samozřejmě koupila jídlo, čokoládu, a co se suvenýrů týče, odvezla jsem si malinkou placatku na klíče, která má veprostřed jakési kolečko a v něm je vidět kanál v Bruggách, malebné domečky a loďka, která mi připomíná naši projížďku na lodičkách, která se mi z Belgie líbila asi nejvíc. :)

No a teď už vás čeká pár fotek, které nejsou žádný zázrak, protože jsem si do Anglie vezla jen setový objektiv.:)
Paradoxem je, že jsme zmokli jen v Bruggách, ale po celý týden v Anglii ani nesprchlo. :D:)

je libo úžasněpistáciová Belgická pralinka?

z výletu na lodičkách:)
ještě jedna:) Musím říct, že jsem docela měla strach, aby mi nezahučel fotoaparát do vody:D
Až takhle dobře jsme se měly! Mhmmm caramelové Latté <3
:)
Dramatická paní z muzea čokolády. Nemám tušení proč, ale připomněla mi výstavu Tima Burtona v Praze :D
cihlové uličky, to já můžu ^^
cukrárna s kolem :)
centrum Brugg:)
:)


Tak, to je odemě zatím vše, příště zavzpomínám na zastávku v Nottinghamu:)
A ráda bych věděla, zda se vám tento styl článků líbí, popřípadě, co bych měla změnit. :)

Focení s Kačkou:)

11. května 2014 v 12:45 | KarolinaR
Nevím, jak mám začít článek, aby to bylo nějak.. neotřelé... Ahoj a Zdravím mě už přestalo bavit.
Uvidíme, snad do příště něco vymyslím. :)
Tenhle článek nepíšu jen kvůli fotkám mé nejnovější modelky Kačenky, ale protože se potřebuji i trochu vypsat.
I po čtyřech dnech volna si připadám jako po maratonu a mě a školu už od sebe dělí jen pár hodin.

Minulý týden jsme psali čvrtletku z matematiky a ta se samozřejmě moc nevyvedla, proto píšeme tu samou písemku znovu, se stejnou váhou, takže jak řekl můj kamarád, je to taková neoficiální čtvrtletka. Na tu minulou jsem opravdu intenzivně počítala, ale teď už nemám sílu. Čím víc se blíží červen a s ním i konec školního roku, tím míň mám chuť se snažit. Ironické, nemyslíte?

Mám chuť psát delší článek, aby moje pauza od učení byla co nejdelší, ze zkušeností ale vím, že je to asi poměrně zbytečné. :)
Snad se budou líbit fotky. :)

S Kačenkou už jsem chtěla jít fotit dlouho, protože obdivuju její obličej:D a oči, jak můžete vidět..:D:)
Tak se mějte, Vaše KarolinaR:)

Pavlínka:)

4. května 2014 v 15:20 | KarolinaR
Po dlouhé době se zase ozývám. :)
Nedávno jsem brouzdala po internetu a na něčím blogu narazila na větu: "Focení mi chybí jako čert." Nic nevystihovalo moje pocity líp, než tahle věta.
Vážně mě mrzí, že kvůli škole na focení zapomínám a vůbec na něj nemám čas. Přitom je to věc, kterou miluju dělat a je strašná škoda se tomu přestat věnovat. :)

Proto jsem byla ráda, když se mi ozvala slečna, co mi napsala už před půl rokem, že by měla zájem o focení.
Na víkend jsem neměla plány a tak jsem si řekla proč ne. :)

Navíc lidi, které neznám jsem fotila jen parkrát a tyhle zkušenosti jsou k nezaplacení. :)
Vždycky si říkám, co mám říkat, jak na mě bude slečna reagovat... Dopadlo to ale líp než jsem čekala, skvěle jsme si popovídaly a Pavlínka byla úžasná modelka. :)
Venku jsme byly asi tři hodiny a prošly snad celé město. :)



Paris

22. března 2014 v 16:30 | KarolinaR |  Cestování a výlety ♥
Nedávno jsem v rozepsaných našla tenhle článek a napadlo mě jej dopsat, když už jsem s tím začala.:)


Chtěla bych se vrátit ve vzpomínkách do Francie a to konkrétně do Paříže, kde jsem zažila vážně nejkrásnější dny mého dosavadnío života.
Paříž jsem navštívila dvakrát, jednou když mi bylo asi.. 7 nebo 8, popravdě si to u moc nepamatuju. (I když to asi není až tak dávno, mohl by někdo namítnout, že:D) Vlastně si pamatuju jen to, že jsem brala antibiotika, byla tam strašná zima a že mi bylo hrozně špatně od žaludku. V Louvre jsem zase byla tak maličká (a tenkrát ještě štíhlá), že jsem se skrz tu masu lidí dokázala prodrat až k Moně Lise a fotit si ji tenkrát ještě mým prvním kompaktním fotoaparátkem. Další věc co si pamatuju bylo Versailles, a to jak jsem krmila holuby rohlíkem. Nicméně ty zahrady byly fakt úžasný a ráda bych se tam vrátila. Kromě tohohle si taky pamatuju jak jsem v keři fotila vrabce na vzdálenost pěti centimetrů. Z eiffelovky si vzpomínám na to jak foukalo, byla mi děsná kosa a i přes veškerou tu romantiku výhledu na bílé město nad Seinou jsem si zoufale musela dojít na jeden z tehdy ještě nejvýše položených záchodů.

Tenkrát jsem si mezi fotografiemi přivezla asi nejvíc vrabců, holubů, pak pár Eiffelovek a Mon Lis.
No, pozitivní je (možná že i negativní, nevím, ale je to vtipný), že jsem našla svůj starý deník z té doby, kde se píše například

- "Navštívili jsme nějakej Notrdam, Luvr,atd...a pak Aifelovku "
- Aspoň, že mě naučili psát názvy s velkým písmenem...

- " Nejdříve jsme navštívili katedrálu Notrdam......Vevnitř to bylo nádherný.....Mozajky a dokonce tam hráli na varhany....."
- Divím se, že mě bavilo psát tolik teček, ale jsou tam opravdu všude. :D

- "NEJ - Viděla jsem Monu Lisu! Probojovala jsem se davem až do první řady, kde jsem ostošest fotila, než mě lidi vystčí!"
- Vážně to bylo hodně dramatický!

- "V 22:00 jsme jukali na lejzrovou šou na osvětlený Eifellce - byla celá zlatá, ale "poskakovali" na ní modrá světýlka! "
- Tradááá, věta dne!:D

(Moment, když si prohlížíte vaše pocity, které jste prožívali dřív a vykouzlí vám to úsměv na rtech - Zapamatovat!)
Bohužel, ty fotky nemůžu v počítači najít, tak snad ty z loňska...


Moje druhá návštěva Paříže se uskutečnila o loňských velikonočních prázdninách a tentokrát to byl školní zájezd. Když jsme dorazli do Paříže, pouštěli nám v autobuse tuhle krásnou písničku od zpěvačky ZAZ:


Pamatuju si, jak jsem byla strašně šťastná a od srdce se smála, a ta písnička prostě zněla jako Paříž, autobus najednou voněl Paříží a my všichni zapřísáhlí studenti němčiny jsme zpívali neexistující francouzská slova podobná těm pravým z té písničky. Tohle byl týden, kdy si spousta z nás plnila sen.:)
Samozřejmě jsme navštívili klasické památky, ale mě napodruhé uchvátila Paříž jako silné, tepající srdce Francie s tou svou magickou aurou.

Všechno bylo úžasný, - třeba když jsme chodili večer nakupovat potraviny do supermarketu (s kamarádkama jsme si koupily pistáciový puding a nakonec nám vypadl z okna:D),když jsme si kupovali starbucks a vymýšleli si francouzská jména, když jsme jeli metrem a tam hrál nějaký sympatický francouz na akordeon. Těch když mám ještě zásobu...

Kromě toho jsme se taky několikrát ztratily, zaspaly a do autobusu přišly o dvacent minut později, ale já zastávám ten názor, že právě tyhle zážitky, na které budete za padesát let vzpomínat jsou ty nejdůležitější.

Tak a teď přijde řada na fotky.
Bohužel jsem našla jen fotky na facebooku, netuším, kam jsem původní verze uložila. (Ach já hloupá bordelářka..)


Začneme tragickou fotkou Eiffelovky se svatozáří. Noco, aspoň vynikne ta ocel...


tohle je tuším fotka katedrály Notre Dame v Remeši, ale možná, že je to i ta Pařížská, nejsem si jistá.

Sacre Coeur:)
jeden z výhledů na bílé město:) Myslím, že je z Notre Dame

Další z fotek, u nichž jsem ležela na zemi, asi to nebyl vrchol slušnosti, ale ty židle mám ráda.



jeden z těch domů, co vás v Paříži najednou zaujme..

jedna z mých nejoblíbenějších fotek, tahle okna mě prostě fascinovala...

šampaňské, mmmm....


jakési barevné umění?

vstup do vinných sklípkůůů

SUD!

trošku šikmé schody...

auto!:)

velká koule :O

prach ve sklepě
momentka..

tři ptáci..

bouřková:3

Sacre couer

jedna večerní fotka z naší procházky
hodiny
druhé hodiny
úžasná váza
takovou bych chtěla ložnici
neuvěřitelnej chlapík
moulin rouge
úžasná francouzská ulička:)

Tak, jestli někdo došel až sem, tak srdečně gratuluji, na tomhle článku jsem pracovala půl dne:D
Snad se vám líbil alespoň trošku:)

Kam dál