"A true photograph need not be explained, nor can it be contained in words."
- Ansel Adams
My dreams:
♥ USA
Paris
England

Leden 2014

Ruka a zelené hlavy

26. ledna 2014 v 14:47 | KarolinaR
Zdravíčko!
Jakpak se vám vede?:)
Konečně jsem se dokopala k novému článku a i když fotky nebudou nějak zvlášť vyvedené, jsem ráda, že zase něco přidám.
Na to, že je neděle a od včera máme uzavřenou pololetní klasifikaci mám hodně věcí na práci. Laborku z chemie, test z biologie, matiku a fyziku, ve kterých si připadám jako turista ve španělské vesnici, no zkrátka - ta škola asi nikdy nekončí.
Nejvíc se těším an poslední dva týdny června, předposlední týden zájezd do anglie a pak už jen ten tejden, kdy se ve škole nic nedělá, jen si povídáte, koukáte na filmy a je to prostě pohodička.
Včera mě mamka vytáhla do města, i když byl strašnej mráz, svítilo sluníčko a nakonec to bylo celkem fajn.:)
Vzala jsem foťák - pro jistotu. Nikdy nevíte, co vm přeletí přes nos a ono opravdu, u Ploučnice byla celá skupina (stádo, hejno? jak se tomu říká u ptáků?) kačenek a děti s rodiči jim tam házeli tvrdej chleba a byla to zkrátka hrozně příjemná podívaná. Musela jsem zavzpomínat, jak jsem i já jako malá takhle chodívala s mámou a bráchou krmit k řece kachny.:)

Pak jsme zašly na čínu, do drogerky a udělaly si takové fajn odpoledne Mom & Daughter.
Doma jsem pak jen zalezla do postele a aby se neřeklo, vyfotila jsem jednu zvláštní fotku - ruku:) Mám z ní prostě takový temný pocit. 3:D hihihi:)
A jak jste na tom vy? Konec ledna, první měsíc novýho roku za náma..:) Jste spokojení?.)

vždycky jsem chtěla zkusit vyfotit zblízka takovou tu masu ptáků a pak tomu dát zvláštní barevnej nádech, aby to připomínalo chlad a vodu, kapičky, odletující jim z peří a myslím, že jsem u týhle fotky tak skoro z půlky spokojená:) nečekala jsem, že to bude tak těžký, ale kachničky byly poád v pohybu a udělat slušnou kompozici byl pro mě vskutku nadlidský úkol:D
kachničky, kachničky, maj zelené hlavičky.. ne dobře, nebudu vymejšlet básničky:D

miluju vodu, že vypadá jako samet, tak hladká, elegantní:) a miluju vodu s kachničkama:D

a tady je ručička:) no, vidět tohle a vědět, že to není moje práce, asi bych byla dost vyděšena:D

kdyžtak prosím, poradíte mi o čem psát příště? co byste sipřáli, abych přidala, nebo nafotila?.) a tak ybudu ráda, pokud si mě přidáte k oblíbeným blogům, pokud se vám alespoň trošku líbí má tvorba:)

Ještěrka před plesem

18. ledna 2014 v 17:57 | KarolinaR
Netuším ani, proč vlastně píšu tenhle článek, nicméně jsem chtěla něco přidat, ať už to bude bez fotek.
I když možná bych mohla nějaké vyhrabat.:) Ale spíš jsem se chtěla jen tak nějak vypsat.
Asi za hodinu a půl začíná plesová sezóna, i když pro mě začla už dřív, protože jsem na to tak netrpělivě čekala, zkoušela šaty, byla koupit šaty.. :D Ve čtvrtek jsem se dokonce ulila z těláku a vhudebky, jen abych mohla sjet vlakem za mámou do Liberce. Musím říct, že nerada sama nastupuju do vlaku, ještě že tady vtom zapadákově je jen 5 kolejí a dvě nástupiště, jinak bych se určitě ztratila. Dokonce jsem se i po cestě snažila učit češtinu, ale chtělo se mi tak strašně spát, že jsem se spíš soustředila na to, abych nezapomněla správně vystoupit. Nakupování s mamkou se samozřejmě protáhlo, ale jsem ráda, že si na mě udělala čas a pomohla mi. Normálně bych jela s holkama, ale máma je občas fakt neuvěřitelně fajn.:)

Nakonec jsem koupila šaty co vypadají jako noční obloha a jsou asi ke kolenům a mě se moc líbily, akorát měly utržené ramínko... Nehcápu, proč to neudělají nějak lépe, aby to hned neprasklo, když se do toho v kabinkách ty baby soukaj. A pak jsem kopila naprosto dokonalé boty, až na to, že mají podpatek 13 centimetrů, tak jsou vážně úžasné, jenže se v nich musím trošku naučit chodit. Ne že by to byly moje první boty na podpatku, ale jsou to prostě ty moje první jehly jak z americkýho filmu...

Dneska jsem ještě oběhala pár obchodů ve městě, abych sehnala ten zbytek věcí, které potřebuji, jako například flašku malibu, který bylo ve slevě a já ho míchaný se spritem totálně zbožňuju.. Vždycky si připadám, jako by bylo léto a všechny starosti mě tak nějak opustily. Teď ho jen musím schovat před merkurem (barák ve kterym je ples) někam do křoví, a doufat, že mi ho nějakej člověk nevypije, ačkoli by to byl docela šťastlivec. Takhle drahou flašku jsem ještě nekupovala, ale tak byla ve slevě a kámošky se semnou složej, tak je to celkem fajn:)

Na učení dneska asi kašlu, po nákupu jsem si akorát pustila Velkýho Gatsbyho a mám z toho docela smíšený pocity, krom toho, že to mám přečíst k maturitě a je to docela tenká knížka, tak to nový filmový zpracování je takový rozporuplný.. Přehnaný, zkrášlený, tak nějak víc hollywoodský, ale působivý... Akorát nějak neumím snášet starýho Di Capria..

Dost toho psaní, jdu vyhrabat nějaký starý fotky a snad si ten dnešek užiju a zejtra vstanu.

takhle jsem šla nedávno domů, není to žádnej výtvor, je to mobilová fotka, ale na to, že je to tou mojí šunčičkou, ak to ještě docela jde..


Pozn. Název článku vznikl až po samotném dopsaní, protože jsem přidala fotku ještěrky starou asi dva roky a tak nějak z toho vznikl tenhle podivný název, :D


Zmrzlá, Posilvestrovská, zděšená a potěšená

1. ledna 2014 v 17:10 | KarolinaR
Fíha, myslím, že už bych se měla pokusit zapracovat na názvech článků.
Zatím to semnou totiž vypadá poměrně špatně:)
Ano, včera byl Silvestr.. Jestli ybch měla říct něco o loňském roce, musím říct, že mi přinesl hodně a i hodně vzal, nicméně se mi splnilo spoustu snů, znovu jsem se podívala do Paříže, dostala jsem pevný objektiv, který už asi ze Zrzinky nesundám. :D Strávila jsem plno úžasnejch chvílí s kamarádama, kterých si nesmírně vážím:)
Přišla jsem o něco hodně důležitého, ale o tom mluvit nechci..:)
Na mojí facebookovské stránce je neuvěřitelných 311 fans, což je pro mě číslo o němž se mi nikdy ani nesnilo.:)
A strašně moc si vážím pozitivního ohlasu.:)

No nic, nechce se mi mluvit o silvestru, a o nějakých mých duševních rozmarech. :D Přecijen, tohle je fotoblog, tak by tu měly být ty fotografie. A myslím, že v tomhle článku se snad i překonám. :D
Možná abych tedy vysvětlila, proč "zmrzlá". Včera jsem se probudila do krásného mrazivého rána, na stromech námraza a všechno se třpytilo:) Tak jsem vytáhla tátu, vzali jsme auto a zajeli na okraj blízké vesnice udělat pár fotek.:) Takže odtud fotky z dnešního článku.:)

Silvetsr byl super.:) S mojí kámoškou Adélkou, (od které jsem dostala úžasný medailonek ve tvaru srdíčka <3) jsme se stavily na číně a pak se připojily k ostatním kamarádkám a užily si pořádnou pařbu.:)
A když pak začal rok 2014 připily jsme si Avanti a celej večer jsme si skvěle užily.:)

Proč zděšená?.. Ta škola se neuvěřitelně rychle blíží a už mám teď pocit, že nic nestíhám.. Ještě teď jsem předělávala prezentaci na zemák.

A potěšená?:) Nevím, myslím, že už jsem to řekla v horní části článku. :)
Prostě si strašně vážím lidí, které miluji a toho, že se někomu líbí má práce a že je snad i pár lidí, co si mě váží.:)

Zítra mě čeká výlet do Prahy, ještě nevím, jestli budu brát foťák, co myslíte?:)
Každopádně, jdu se vrhnout na ty fotky:)

Takže první ze tří HDR fotografií, které jsem se pokusila vytvořit.. Bohužel já chytrá si je smazala na disku, takže jsem je musela stáhnout z FB, abych je sem mohla nahrát, doufám, že se tím nijak moc nezmršily..

druhá:) Vypadá to skoro jako sníh, ale na stromech byla jenom tenoučká vrstva těch třpytívých, bílých jehliček mrazu:)

Cesta...

Jedna z fotek, kdy ještě svítilo sluníčko, za chvilku bohužel svítit přestalo, ale dívat se skrz tyhle větvičky na sluníčko, když všechno jiskří bylo prostě super:)

paličky:)
ledová...
melancholický detail mrazu:)
moje oblíbený červený šípky, nebo co to je:D
další:)
další šípky... škoda tý rušivý větvičky v levym dolnim rohu.. achjo
A poslední:)

:) Jiank přeji všem šťastný nový rok, plný zdařilých snímků:)